Byla to největší, nejluxusnější a údajně nepotopitelná loď své doby. Titanic, pýcha společnosti White Star Line, měl být symbolem technologického pokroku a moderní dopravy. Jeho první a zároveň poslední plavba se však stala jednou z největších námořních katastrof v historii. Příběh potopení Titanicu v noci ze 14. na 15. dubna 1912 fascinuje lidstvo dodnes. Nejde jen o historickou událost, ale o dramatický příběh lidského selhání, tragických rozhodnutí, hrdinství i prostého štěstí.
Časová osa tragédie
10. dubna 1912 – Vyplutí
- 12:00: Titanic opouští přístav v anglickém Southamptonu. Na palubě je přibližně 2 224 pasažérů a členů posádky.
- Loď se zastavuje ve francouzském Cherbourgu a irském Queenstownu (dnes Cobh), aby nabrala další cestující.
11. dubna 1912 – Vyplutí na otevřený Atlantik
- Po poslední zastávce se Titanic vydává na plavbu Atlantikem s cílem dorazit do New Yorku.
14. dubna 1912 – Den osudu
- 10:50: Záchranná loď Caronia vysílá varování před ledovci. Kapitán Edward J. Smith a jeho posádka se s podobnými zprávami setkávají po celý den. Na lodi je ale zaveden tzv. California Ice Alert, který varuje posádku, že na plavbě plují přes ledový blok, což se děje každý rok. Kvůli konkurenčnímu tlaku ze strany německých lodí však posádka nebere varování dostatečně vážně a udržuje vysokou rychlost.
- 21:40: Loď Mesaba vysílá další varování. Zpráva se však nedostane k můstku, protože operátor se snaží odeslat zprávy cestujícím.
- 23:40: Pozorovatel Fredrick Fleet spatří ledovec přímo před lodí a zazvoní třikrát na zvonek. Slova „Ledovec přímo před námi!“ se ozvou do telefonu můstku. První důstojník William Murdoch nařizuje strojům zpětný chod a otočení lodi doleva. Bohužel, bylo již příliš pozdě. Ledovec rozřízne trup lodi pod čarou ponoru. Pět z šestnácti vodotěsných oddělení je proraženo. Inženýři rychle zjišťují, že loď má proražené vodotěsné komory a že se potápí. Na můstku je rozhodnuto, že loď bude potopena.
- 23:50: Voda zaplavuje přední část lodi.
15. dubna 1912 – Záchrana a potopení
- 00:05: Kapitán Smith nařizuje přípravu záchranných člunů. Většina cestujících se s posádkou domnívá, že se nejedná o nic vážného.
- 00:15: Radiotelegrafisté začínají vysílat signály SOS.
- 00:45: Na vodu je spuštěn první záchranný člun, ačkoliv je naplněn jen zčásti. Loď může pojmout 65 lidí, ale je na ní pouze 28. Panika cestujících stoupá.
- 01:45: Je spuštěn poslední záchranný člun.
- 02:05: Příď lodi se zanořuje hlouběji.
- 02:10: Záď lodi se zdvihá do vzduchu.
- 02:18: Trup Titanicu se rozlomí na dvě části.
- 02:20: Záď se zanořuje pod hladinu. Titanic je pohřben v hlubinách oceánu.
Příběhy přeživších: Hrdinové a ti, co měli štěstí
Tragédie Titanicu zrodila mnoho příběhů hrdinství, obětování a zázračného přežití. Z 2 224 lidí na palubě se jich zachránilo pouze 706.
- „Nepotopitelná“ Molly Brown: Jednou z nejznámějších přeživších byla Margaret „Molly“ Brown. Přestože se plavila v první třídě a měla nárok na místo v prvním záchranném člunu, odmítla se podvolit a místo toho se usilovně snažila přesvědčit posádku, aby se vrátili pro přeživší. Její houževnatost a odhodlání se staly legendou. Byla ztělesněním obětavosti a odvahy.
- Dvojice Straussových: Isidor a Ida Straussovi, spolumajitelé obchodního domu Macy’s, patřili mezi nejbohatší cestující na palubě. Ida odmítla nastoupit do záchranného člunu bez svého manžela. Ten se však rozhodl, že upřednostní ženy a děti. Idiny poslední slova byla: „Tam, kam jdeš ty, půjdu i já. Žili jsme spolu, zemřeme spolu.“ Jejich příběh se stal symbolem manželské lásky a oddanosti.
- Plukovník Archibald Gracie IV.: Gracie byl jedním z přeživších, který strávil hodiny ve studené vodě a jako jeden z mála se mu podařilo dostat se na jeden z převrácených záchranných člunů. Po svém návratu sepsal knihu „Titanic: Historie plavby“, která je jedním z nejpřesnějších a nejpodrobnějších záznamů o tragédii. Zemřel pouhých osm měsíců po katastrofě, avšak jeho svědectví se stalo neocenitelným zdrojem informací.
- Žena a dítě: Jedna z nejdojemnějších fotografií, které se zachovaly, je fotografie malého chlapce Michela Navratila, který přežil tragédii se svým bratrem, zatímco jejich otec se utopil. Chlapci byli po určitou dobu známí jako „sirotci z Titanicu“, protože jejich otec je vzal na loď bez souhlasu jejich matky. Až později se s nimi jejich matka shledala.
Dědictví tragédie
Katastrofa Titanicu měla dalekosáhlé důsledky. Vyžádala si 1 517 obětí. V jejím důsledku došlo k přísnějším bezpečnostním opatřením v námořní dopravě, jako je například zavedení Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS). Dále bylo zavedeno nepřetržité rádiové monitorování lodí a povinný počet záchranných člunů pro každou loď.
Příběh Titanicu, který byl původně vnímán jako neuvěřitelná tragédie, se v průběhu let stal symbolem lidské arogance, ale také obrovské odvahy a statečnosti. Mýty, příběhy a nesmazatelné vzpomínky na ty, kteří se potopili a kteří přežili, se staly nesmrtelnými, podobně jako legenda o samotné lodi. Dodnes nám Titanic připomíná, jak křehký může být lidský život tváří v tvář obrovské síle přírody.
