Tulipánová mánie, která zachvátila Nizozemsko v 17. století, je považována za archetypální a pravděpodobně první zaznamenanou spekulativní bublinu v historii. Tato událost, odehrávající se uprostřed tzv. Nizozemského zlatého věku, nám dodnes nabízí nadčasové lekce o lidské chamtivosti, psychologii davu a nevyhnutelném střetu mezi tržní cenou a skutečnou (fundamentální) hodnotou.
Zlatý věk a vzestup květiny
Nizozemsko bylo v 17. století bohatou a obchodně prosperující velmocí. Bohatství plynoucí z globálního obchodu (zejména Východoindické společnosti) vedlo k obrovskému nárůstu volného kapitálu a touhy po luxusu. Tulipány, původně dovezené z Osmanské říše, se staly exotickým a žádaným symbolem statusu.
- Vzácnost a krása: Tulipány, zejména ty s efektním, pruhovaným a „panašovaným“ vzorem (jak se později ukázalo, způsobeným virem), byly extrémně vzácné. Odrůdy jako Semper Augustus se staly sběratelskými předměty.
- Spekulace s cibulí: Jelikož tulipány kvetou jen na jaře, ale cibulky se daly skladovat, začalo se s nimi obchodovat v průběhu celého roku. Vznikl první derivátový trh v dějinách – obchodovaly se tzv. forwardové kontrakty(smlouvy na budoucí dodání cibulí).
Tvorba bubliny: Od euforie k šílenství
V letech 1634 až 1637 vstoupila mánie do své kritické fáze. Ceny přestaly být určovány estetikou nebo zahradnickou hodnotou a začaly být určovány spekulativním očekáváním.
- Chamtivost a FOMO: Zprávy o neuvěřitelných ziscích přitáhly do trhu široké vrstvy společnosti – řemeslníky, rolníky, dokonce i služebnictvo. Lidé prodávali dům, pozemky nebo celý majetek, aby si koupili cibulku s vidinou rychlého zbohatnutí. Strach z promeškání (FOMO – Fear of Missing Out) poháněl poptávku vzhůru.
- Absurdní ocenění: Na vrcholu v roce 1637 dosáhla cena jediné cibulky odrůdy Semper Augustus hodnoty měšťanského domu v Amsterdamu nebo několika vozů s pivem a jídlem. Místo skutečné hodnoty se cena stala čistě psychologickým konstruktem.
- Odtržení od reality: Obchodování se přesunulo do tavern, kde se smlouvy vyměňovaly v horečnatém tempu. Teprve v tomto bodě, kdy byla cena astronomická, si obchodníci uvědomili, že drží v ruce pouze květinu, nikoliv trvalé bohatství.
Kolaps a trpká daň
V únoru 1637 se poptávka z ničeho nic zastavila. Stačila malá trhlinka v důvěře a celá stavba se zřítila.
- Pád důvěry: Několik obchodníků nemohlo splnit své závazky a najednou se rozšířila panika. Všichni se snažili prodat tulipány – ale nebylo komu. Ceny padly o 90 % i více během několika dní.
- Ekonomické a společenské důsledky: Tisíce lidí, kteří se zavázali koupit cibulky za vysoké ceny na základě forwardových smluv, najednou čelili bankrotu. Nizozemské soudy často odmítaly tyto smlouvy vymáhat, protože je považovaly za hazard. I když celá nizozemská ekonomika nebyla přímo zničena, následoval hluboký šok a nedůvěra. Známý malíř Rembrandt van Rijn, i když sám na tulipánech neprodělal obrovské jmění, se dostal do potíží, protože kvůli špatné ekonomické situaci nebylo dost kupců pro jeho obrazy.
Věčná lekce
Příběh tulipánové mánie není jen historická kuriozita. Je to živý, opakující se vzorec, který se zrcadlí v moderních bublinách – od Bubliny Jižních moří v 18. století přes Dot-com bublinu na přelomu tisíciletí až po některé excesy v kryptoměnovém prostoru.
Vždy, když se cena aktiva odtrhne od jeho skutečné, fundamentální hodnoty a je poháněna pouze očekáváním, že jej zítra prodáme někomu dražšímu, jsme v bublině. A platí pravidlo: všechny bubliny musí prasknout.
