S chytrými telefony v kapse a neustálým přístupem k internetu se nám naskytá přístup k prakticky neomezenému množství informací. Už nemusíme řešit, kde je nejbližší lékárna, jaké bylo hlavní město Bhútánu nebo kdy se narodila naše babička – stačí rychlé vyhledání na Google. Tento neuvěřitelný komfort ale přináší i nečekanou daň: změnu způsobu, jakým náš mozek ukládá a zpracovává informace.
Fenomén zvaný „digitální amnézie“ popisuje tendenci zapomínat informace, které máme uložené v digitálních zařízeních, protože náš mozek již nepovažuje jejich zapamatování za prioritní úkol.
Kognitivní přesun: Kam ukládáme data?
Náš mozek je neuvěřitelně efektivní orgán, který se snaží minimalizovat zátěž. S rozvojem technologií dochází ke kognitivnímu přesunu – místo abychom informaci aktivně kódovali a ukládali do své dlouhodobé paměti, ukládáme si primárně cestu k informaci.
- Před érou Google: Otázka „Jak se jmenoval objevitel penicilinu?“ spustila pátrání ve znalostní síti neuronů.
- V éře Google: Stejná otázka spustí paměť na to, že „Odpověď je uložena v chytrém telefonu“ a automaticky směřuje ruku k zařízení.
Studie ukazují, že: Lidé si s menší pravděpodobností pamatují informace, o kterých vědí, že jsou snadno dostupné na internetu. Místo informace samotné si pamatujeme, kde ji najít (např. ve složce A, na webové stránce B, nebo u kontaktu C). Náš telefon se stal de facto externí pevnou pamětí našeho mozku.
Důsledky pro hluboké učení a kreativitu
Zatímco schopnost pamatovat si drobná fakta slábne, neznamená to nutně, že bychom hloupnuli. Mění se spíše kvalitanaší paměti.
- Méně faktů, více syntézy: Mozek si uvolněnou kapacitu nemusí nutně promrhat. Místo rutinního ukládání jmen a dat může excelovat v analýze, syntéze a kreativním řešení problémů. Využíváme-li externí paměť pro fakta, můžeme se soustředit na vyšší kognitivní funkce.
- Riziko závislosti: Problém nastává, když se stáváme příliš závislými na technologii. Studie ukázaly, že i pouhá přítomnost telefonu na stole snižuje naši schopnost soustředění a kognitivní výkon, protože náš mozek neustále alokuje zdroje na potlačení nutkání telefon použít.
Jak z toho ven? Vyvažování
Je naivní chtít se vrátit k plnému zapamatování faktů, když je máme na dosah ruky. Řešením je vědomé vyvažovánídigitálního a biologického ukládání informací:
- Zapamatujte si to, co používáte: Informace, které používáte pro kritické myšlení nebo každodenní rozhodování, byste si měli uložit do vlastní paměti. Proč? Protože jejich dostupnost bez zdržení zvyšuje rychlost vašeho myšlení.
- Vědomé odpojení: Pravidelné „digitální detoxe“ nebo alespoň stanovení zón bez telefonu (jídlo, rozhovory) pomáhají obnovit schopnost soustředit se a posilují vnitřní paměť.
- Učení pro porozumění: Místo učení se definic nazpaměť se soustřeďte na pochopení vztahů a souvislostí. Tyto složitější sítě informací si náš mozek uchovává lépe než osamocená fakta a jsou klíčové pro skutečnou moudrost.
Technologie je mocný nástroj. To, jak s ní zacházíme – zda ji necháme nahradit naši paměť, nebo ji použijeme jako katalyzátor pro hlubší myšlení – definuje budoucí směřování naší inteligence.
