Ohebné telefony už nejsou kuriozita, ale rostoucí segment

Ještě před několika lety působily první skládací telefony spíš jako technická demonstrace než jako produkt pro běžné zákazníky. Dnes už jde o samostatnou kategorii, kterou výrobci berou vážně a do níž investují miliardy dolarů. Podle odhadů analytických firem se globální trh se skládacími telefony pohybuje v jednotkách milionů kusů ročně, ale tempo růstu je rychlejší než u klasických smartphonů. Hlavními hráči jsou Samsung, Huawei, Honor, Motorola a v poslední době také Google či OnePlus.

Výrobci se snaží odstranit slabiny prvních generací. Zlepšila se odolnost pantů, snížila se viditelnost ohybu na displeji a roste i prachová a vodní odolnost. Například Samsung u modelů řady Galaxy Z Fold a Z Flip postupně zvyšuje mechanickou životnost konstrukce a přidává certifikaci IPX8, tedy odolnost proti ponoření do vody. Zatím ale platí, že u skládacích zařízení zůstává hlavním kompromisem vyšší cena. Zatímco běžný prémiový telefon stojí kolem 25 až 35 tisíc korun, skládací modely se často pohybují mezi 35 a 55 tisíci korun, někdy i výš.

Právě cena je jedním z důvodů, proč se skládací telefony zatím neprosadily masově. Dalším problémem je tloušťka a hmotnost. Přestože jsou novější generace tenčí než ty první, stále bývají těžší než klasické vlajkové modely. Zákazník tak při nákupu řeší, zda mu větší displej skutečně vyváží vyšší cenu a menší praktičnost v kapse.

Trojskládačky mají nabídnout tablet v kapse

Nejnovější etapou vývoje jsou takzvané trojskládačky, tedy zařízení se třemi částmi displeje a dvěma ohyby. Myšlenka je jednoduchá: telefon by se v zavřeném stavu choval jako běžný smartphone, po rozložení by ale nabídl pracovní plochu blízkou menšímu tabletu. Na trhu je zatím jen několik prototypů a prvních komerčních modelů, nejviditelněji od Huawei, který představil trojskládačku Mate XT. Další výrobci, včetně Samsungu, už veřejně naznačili, že podobný formát zvažují.

Technologicky jde o velmi náročný produkt. Každý další ohyb znamená vyšší nároky na displej, baterii i vnitřní kabeláž. Výrobce musí řešit, jak udržet pevnost konstrukce, aby telefon vydržel tisíce otevření a zavření. U trojskládaček je navíc komplikovanější rozložení hmotnosti a prostor pro baterii, která je klíčová pro výdrž. To je důvod, proč budou první generace těchto zařízení velmi drahé a spíš demonstrací možností než okamžitým mainstreamem.

Uživatelé ale dostávají jasný slib: jedno zařízení pro mobilní komunikaci, sledování obsahu i práci s dokumenty. V praxi by trojskládačka mohla nahradit telefon, čtečku i menší tablet. To je lákavé hlavně pro lidi, kteří často cestují, pracují v terénu nebo chtějí na cestách pohodlně upravovat prezentace a tabulky.

Větší displej mění způsob používání telefonu

Ohebné konstrukce nejsou jen o efektu. Zásadně mění, co uživatel s telefonem dělá. Větší vnitřní displeje usnadňují multitasking, práci se dvěma aplikacemi vedle sebe i pohodlnější čtení dokumentů. U foldable telefonů se stále častěji objevují režimy, kdy je obrazovka rozdělena na dvě nebo tři části. Uživatel tak může mít nahoře videohovor, dole poznámky a vedle toho otevřený e-mail.

Výrobci proto investují i do softwaru. Google v Androidu postupně upravuje rozhraní pro skládací zařízení, aby aplikace lépe reagovaly na změnu velikosti displeje. Samsung zase dlouhodobě vyvíjí vlastní nadstavbu One UI s podporou multitaskingu. Bez softwarové podpory by totiž velká část potenciálu ohebných telefonů zůstala nevyužitá.

Zajímavé je, že největší poptávka zatím není po trojskládačkách, ale po kompaktnějších „véčkových“ modelech. Ty nabízejí klasický telefon po otevření, ale v zavřeném stavu jsou výrazně menší. Pro část zákazníků jde o návrat k dřívějšímu pocitu praktičnosti, jen v moderním provedení. Motorola Razr nebo Samsung Galaxy Z Flip míří právě na ty, kdo chtějí stylový telefon, který se vejde do menší kapsy a přitom nabízí plnohodnotný displej.

Baterie, panty a odolnost: tři technické limity, které rozhodují

Budoucnost mobilních zařízení nebude určovat jen design, ale hlavně technické limity. Největším problémem je zatím baterie. Ohebná konstrukce zmenšuje prostor uvnitř telefonu, a tak výrobci musí hledat nové způsoby, jak do těla vměstnat dostatečně velký akumulátor. Některé modely proto používají dvě baterie rozdělené do různých částí přístroje. To pomáhá s rozložením hmotnosti, ale zvyšuje složitost výroby.

Další zásadní oblastí jsou panty. Ty musí být dostatečně pevné, aby vydržely dlouhodobé používání, a zároveň lehké a tenké. Výrobci uvádějí životnost v řádu stovek tisíc otevření. V praxi to znamená, že telefon by měl vydržet několik let běžného používání, přestože mechanismus pracuje mnohokrát denně. U prvních generací ale uživatelé často řešili vrzání, vůle nebo zhoršené zavírání po delším čase.

Specifickým problémem zůstává také odolnost displeje. Ohebné panely jsou citlivější než klasické sklo, a i když výrobci používají ochranné vrstvy a nové materiály, stále nejde o stejně pevné řešení jako u běžných smartphonů. Proto se u některých modelů objevují fólie, které je doporučeno neměnit svépomocí. I to je pro část zákazníků signál, že skládací telefon vyžaduje opatrnější zacházení.

Kam se trh posune v příštích letech

Další vývoj bude pravděpodobně směřovat ke dvěma liniím. První je postupné zlevňování a zlepšování současných skládacích telefonů, aby se dostaly blíže masovému trhu. Druhou jsou experimenty s novými formáty, mezi které patří právě trojskládačky, ale také rolovatelné displeje nebo hybridní zařízení mezi telefonem a tabletem. Tyto koncepty zatím zůstávají ve stínu klasických modelů, ale ukazují, že vývoj smartphonů není zdaleka u konce.

Výrobci přitom musí reagovat i na změnu očekávání zákazníků. Lidé už nechtějí jen rychlejší procesor nebo lepší fotoaparát, ale také zařízení, které jim ulehčí práci, nabídne větší obrazovku bez ztráty mobility a vydrží celý den na jedno nabití. Právě proto se do popředí dostává optimalizace softwaru, práce s umělou inteligencí přímo v telefonu a efektivnější čipy s nižší spotřebou.

Podle odhadů některých analytiků budou skládací zařízení v příštích letech růst stabilně, ale ne explozivně. Masový průlom brzdí cena i opatrnost zákazníků, kteří stále dávají přednost osvědčenému klasickému telefonu. Přesto je zřejmé, že ohebné konstrukce už nejsou slepou uličkou. Spíš otevírají novou kapitolu, v níž se smartphone mění z jednoúčelového přístroje na univerzální pracovní nástroj, který se dokáže přizpůsobit situaci i uživateli.