Stoupající tlak na obranné rozpočty

Bezpečnostní prostředí v Evropě se po ruské invazi na Ukrajinu zásadně změnilo a státy NATO reagují růstem obranných výdajů. Česká republika se přihlásila k závazku vydávat na obranu nejméně 2 % HDP, což v praxi znamená rozpočet v řádu desítek miliard korun ročně navíc oproti době před několika lety. V roce 2024 se obranný rozpočet pohyboval kolem 160 miliard korun a stát počítá s dalším růstem v následujících letech.

Nejde ale jen o samotnou výši peněz. Podstatné je, kam míří. Armáda dlouhodobě upozorňuje, že část techniky je zastaralá, některé schopnosti chybějí úplně a modernizace se už nesmí odkládat. Největší tlak je na pozemní techniku, dopravní a logistické kapacity, munici a protivzdušnou obranu, tedy na oblasti, které byly v minulosti často odsouvány do pozadí.

Nové bojové vozidlo pěchoty, tanky i dělostřelectvo

Jedním z největších modernizačních projektů je pořízení nových bojových vozidel pěchoty CV90. Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na 246 těchto strojů v různých verzích, které mají postupně nahradit zastaralá vozidla BVP-2 sovětské konstrukce. Hodnota kontraktu přesahuje 60 miliard korun a výroba má probíhat ve spolupráci se švédským výrobcem BAE Systems i českým průmyslem.

Armáda zároveň pokračuje v přezbrojování tankových jednotek. Klíčovou roli hraje nákup německých tanků Leopard 2A8, který má nahradit dosluhující sovětské T-72. Do budoucna má Česká republika získat několik desítek těchto strojů a spolu s nimi i podpůrné verze pro vyprošťování a ženijní práce. Tanky mají posílit schopnost pozemních sil vést manévrový boj v prostředí, kde se stále více uplatňují drony, přesná munice a moderní senzory.

Modernizací prochází i dělostřelectvo. Armáda už dříve převzala samohybné kanony CAESAR 8×8 francouzské konstrukce, které mají nahradit starší houfnice Dana. Celkem jde o 52 kusů za zhruba 10 miliard korun. Dělostřelci díky nim získají vyšší přesnost, větší dosah a lepší mobilitu. To je v podmínkách současných konfliktů zásadní, protože dělostřelectvo zůstává jedním z hlavních nástrojů boje na dálku.

Protivzdušná obrana jako jedna z největších priorit

Největší změny se ale odehrávají v oblasti protivzdušné obrany. Zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že bez účinné ochrany vzdušného prostoru jsou armády i civilní infrastruktura velmi zranitelné. Česká republika proto investuje do vícevrstvé obrany, která má zachytávat hrozby na různých vzdálenostech a ve více výškových hladinách.

Nejviditelnější je nákup systému protivzdušné obrany SPYDER z Izraele. Česká armáda má získat čtyři baterie, které budou schopné ničit letouny, vrtulníky, řízené střely i některé typy bezpilotních prostředků. Hodnota zakázky se pohybuje kolem 13 miliard korun. Systém má nahradit dosluhující sovětské komplety Kub a výrazně zvýšit schopnost chránit důležité objekty i vojenské jednotky.

Vedle toho se připravují i další nákupy radarů a senzorů, bez nichž moderní protivzdušná obrana nefunguje. Armáda potřebuje nejen zbraňové systémy, ale i schopnost včas detekovat cíl a předat informaci velitelskému řetězci. Právě zde se často rozhoduje o tom, zda bude obrana úspěšná, nebo příliš pomalá.

Důležitou roli mají i spojenecké schopnosti v rámci NATO. Česká republika se spoléhá na integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany, do něhož jsou zapojeny i prostředky spojenců. Současně ale platí, že vlastní národní kapacity jsou nutné pro ochranu infrastruktury, letišť, velitelských stanovišť i nasazených jednotek.

Letectvo, vrtulníky a digitální propojení armády

Významnou položkou modernizace je také letectvo. Česká republika už převzala stíhací letouny F-35, jejichž pořízení bylo jedním z nejdražších armádních projektů v historii. Celkem má stát získat 24 strojů, které postupně nahradí Gripeny. Cena kontraktu se pohybuje kolem 150 miliard korun včetně souvisejících nákladů. F-35 mají armádě zajistit schopnost operovat v prostředí s moderní protivzdušnou obranou a účastnit se aliančních operací na vyšší technologické úrovni.

Obměnou procházejí i vrtulníkové síly. Armáda pořizuje americké vrtulníky Venom a Viper, které mají posílit palebnou podporu, přepravu i průzkum. Současně se počítá s modernizací transportního letectva a s investicemi do výcviku pilotů, simulátorů a pozemního zabezpečení. Bez toho by ani nejdražší technika nefungovala naplno.

Vedle samotné výzbroje se zvyšují i investice do digitálního propojení armády. Moderní bojiště je založené na rychlém přenosu dat, koordinaci jednotek a přesném vyhodnocování informací z radarů, dronů i průzkumných systémů. Proto stát nakupuje nové komunikační prostředky, zabezpečené informační systémy a technologie, které mají zrychlit velení a řízení v terénu.

Munice, logistika a domácí průmysl

Bez dostatečných zásob munice a kvalitního zázemí nemá modernizace smysl. Česká republika proto navyšuje i výdaje na nákup munice všech ráží, náhradních dílů, pohonných hmot a skladovacích kapacit. Zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že spotřeba dělostřelecké munice i protiletadlových střel je v moderním konfliktu obrovská a zásoby se mohou vyčerpat během velmi krátké doby.

Do investic se výrazně zapojuje také český obranný průmysl. Zakázky na CV90, radiolokátory, dělostřelecké systémy nebo vrtulníky často obsahují průmyslovou spolupráci, servis v tuzemsku a část výroby v českých podnicích. To je důležité nejen pro armádu, ale i pro ekonomiku. Obranný průmysl zaměstnává tisíce lidí a zakázky pomáhají udržet know-how v oborech, které jsou strategicky citlivé.

• CV90: 246 kusů, hodnota přes 60 miliard korun
• Leopard 2A8: postupná náhrada tanků T-72
• CAESAR 8×8: 52 samohybných houfnic za zhruba 10 miliard korun
• SPYDER: čtyři baterie protivzdušné obrany za přibližně 13 miliard korun
• F-35: 24 letounů, celkové náklady kolem 150 miliard korun

Velká část těchto projektů je rozložená do několika let, protože armáda nemůže převzít vše najednou. Součástí nákupů jsou i výcvik, infrastruktura, servis a munice, takže konečná cena bývá vyšší než samotná pořizovací hodnota techniky. Právě to je důvod, proč modernizace armády zatěžuje rozpočet dlouhodobě a nejedná se jen o jednorázové nákupy.

Co znamenají investice pro obranu státu v praxi

Smyslem všech těchto výdajů není jen nahradit starou techniku novou, ale změnit schopnost armády fungovat v prostředí, kde jsou rozhodující rychlost, přesnost a odolnost. Česká armáda se postupně posouvá od přezbrojování na jednotlivé platformy k budování celých schopností – od průzkumu přes palebnou podporu až po ochranu vzdušného prostoru. To je rozdíl, který bude vidět nejen na cvičeních, ale i v případné krizové situaci.

V praxi to znamená, že armáda bude schopnější chránit vlastní jednotky, důležité objekty i civilní obyvatelstvo. Posílená protivzdušná obrana má vyšší šanci zachytit hrozby dřív, než dopadnou na cíl, modernizované pozemní síly budou lépe chráněné a lépe vyzbrojené a letectvo získá větší interoperabilitu se spojenci. Právě propojení těchto prvků je dnes považováno za základ moderní obrany státu.

Otázkou zůstává tempo realizace. U některých projektů už běží výroba, jiné jsou teprve ve fázi příprav nebo vyjednávání. Vše ale ukazuje na stejný trend: obrana se v české politice posouvá mezi dlouhodobé priority a s tím roste i tlak na stabilní financování. Bez něj by modernizace armády i posílení protivzdušné obrany zůstaly jen na papíře.