Prezident otevřel spor o rozpočet
Prezident Petr Pavel označil návrh státního rozpočtu na příští rok za nedobrý a uvedl, že plánovaný deficit ve výši 389 miliard korun považuje za příliš vysoký. Řekl to novinářům v Konici na Prostějovsku při pondělním programu, tedy 1. září 2026. Podle ČT24 prezident očekává, že se návrh ještě před konečným schvalováním změní. Zároveň upozornil, že debata by se měla vést o strategických prioritách i o rizicích, která by mohla vzniknout nadměrným zadlužováním budoucích generací. V jeho vyjádření zaznělo, že Česká republika je v období růstu ekonomiky a současně nečelí bezprostřední krizové situaci, což podle něj vytváří prostor pro rozpočtovou opatrnost. Pavel tak vstoupil do už probíhající politické diskuse, která se kolem návrhu rozpočtu rozvíjí na vládní i koaliční úrovni. Z jeho slov vyplynulo, že se nechce omezit jen na formální komentář, ale hodlá využít své možnosti k tomu, aby na problém upozorňoval i dál.
Podle zveřejněných informací má být rozpočtový schodek 389 miliard korun druhý nejhlubší v historii České republiky. Nejvyšší deficit, téměř 420 miliard korun, připadl na rok 2021, kdy ekonomiku zasáhla covidová pandemie. Letos je schválený schodek 310 miliard korun, takže návrh ministerstva financí znamená výrazné prohloubení. Prezident ve svém hodnocení připomněl, že nízká inflace podle něj nahrává spíše konsolidaci než dalšímu navyšování schodku. V praxi tím otevřel otázku, zda stát v době relativně příznivého ekonomického prostředí využívá rozpočtovou politiku dostatečně uvážlivě. ČT24 zároveň uvedla, že prezident má za to, že rozpočet se bude ještě upravovat. Z jeho pohledu má jít o dokument, který je třeba obhájit nejen odborně, ale i politicky před veřejností. Tento rámec dává rozpočtové debatě širší význam než jen technické rozdělení výdajů a příjmů.
Koalice řeší tlak na vyšší úspory
Návrh se nelíbí ani části vládního tábora. Předseda Motoristů Petr Macinka chce o schodku jednat ve čtvrtek s premiérem Andrejem Babišem a věří, že výsledný deficit bude nižší. Kriticky se k návrhu vyjádřilo také hnutí SPD, které podle ČT24 požaduje úspory zejména v oblastech, jež považuje za zbytné. Tomio Okamura uvedl, že jeho klub vidí prostor pro další škrty, a spojil to mimo jiné s financováním ukrajinských uprchlíků a neziskových organizací. Koaliční spor tak nesměřuje jen k výši schodku, ale také k tomu, kde má stát v příštím roce ubrat a kde naopak zachovat výdaje. Na pořad jednání se dostává i otázka, jak vyvažovat rozpočtovou odpovědnost s politickými závazky vlády. ČT24 připomněla, že návrh předložený ministerstvem financí bude v září posuzovat vláda a následně jej pošle do sněmovny. Senát státní rozpočet neposuzuje, takže hlavní střet se odehraje právě ve vládě a dolní komoře parlamentu. V této fázi ještě není konečný tvar rozpočtu uzavřen, a právě to dává veřejné debatě mimořádnou váhu.
Prezident Pavel při kritice návrhu varoval i před dlouhodobým rizikem vysokého zadlužení. Upozornil, že příliš vysoký dluh by Česká republika mohla v budoucnu splácet obtížně a zmínil i možnost, že by stát mohl narazit na vážné finanční problémy podobné těm, které v minulosti zažilo Řecko. Z jeho slov vyplývá, že rozpočet nevnímá jen jako jednorázové rozhodnutí na příští rok, ale jako součást širší trajektorie veřejných financí. Téma je citlivé i proto, že sněmovna minulý týden přehlasovala Pavlovo veto novely rozpočtových zákonů, což ukazuje, že spor o fiskální pravidla už má konkrétní legislativní podobu. Prezident přesto zdůraznil, že vláda je za rozpočet odpovědná a bude ho muset obhájit před občany. Jeho role se podle zveřejněných informací omezuje na upozorňování na problémy a na veřejnou argumentaci, nikoli na přímé řízení rozpočtové politiky. Celá kauza tak dnes patří k nejvýznamnějším domácím tématům, protože se dotýká hospodaření státu, vnitrokoaličních vztahů i budoucího zadlužení země. Pokud bude vláda návrh dál upravovat, stane se právě výše schodku a jeho složení jedním z hlavních bodů podzimní politické sezony.
