Veřejnost reformy sleduje pozorně, podporu ale získávají jen některé kroky

Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM, který mapoval postoje dospělých obyvatel k aktuálním vládním reformám, považuje většina respondentů změny za potřebné, ale zároveň se obává jejich dopadů na běžný život. Šetření, uskutečněné na reprezentativním vzorku 1 032 lidí, ukazuje, že 62 procent dotázaných souhlasí s tím, že stát musí omezit výdaje a hledat úspory. Jen 23 procent však věří, že vláda reformy vysvětluje dostatečně srozumitelně.

Průzkum také ukazuje výrazné rozdíly podle věku a příjmu. Lidé ve věku nad 60 let jsou vůči reformám opatrnější než mladší respondenti, a domácnosti s čistým měsíčním příjmem pod 30 tisíc korun častěji očekávají, že změny zhorší jejich finanční situaci. Naopak zaměstnanci ve veřejném sektoru i podnikatelé častěji připouštějí, že bez zásahů do rozpočtu by se stát dostával do větších problémů.

Největší odpor budí škrty tam, kde lidé vidí přímý dopad na službu

Nejsilnější kritika směřuje k opatřením, která se dotýkají školství, zdravotnictví a sociálních služeb. Z průzkumu vyplývá, že 71 procent lidí je proti tomu, aby stát šetřil především na provozních výdajích škol a nemocnic. Veřejnost se obává zejména toho, že by úspory vedly k menšímu počtu zaměstnanců, delším čekacím lhůtám nebo k omezení některých služeb v regionech.

Naopak větší podporu mají kroky, které míří na administrativu státu. Přibližně 68 procent respondentů souhlasí s tím, aby vláda snižovala počet úřednických míst, omezovala duplicity mezi úřady a více využívala digitalizaci. Podle lidí má stát nejprve šetřit na vlastním provozu, teprve potom na veřejných službách.

Výrazně se v odpovědích objevuje i téma dotací a státních podpor. Více než polovina dotázaných se domnívá, že stát by měl přehodnotit některé dlouhodobé podpory, které podle nich nepřinášejí jasný užitek. Na druhé straně ale lidé odmítají plošné rušení dotací bez vysvětlení. Pokud vláda neukáže, kde konkrétně peníze končí a jaký mají výsledek, důvěra v úsporná opatření rychle klesá.

Veřejné výdaje lidé hodnotí hlavně podle toho, zda se vracejí v kvalitě služeb

Otázka veřejných výdajů se v průzkumu neodehrávala jen na úrovni rozpočtových tabulek. Respondenti posuzovali především to, zda stát za utracené peníze dostává odpovídající výsledek. V tomto ohledu se ukázalo, že veřejnost je nejspokojenější s investicemi do silnic a digitálních služeb, zatímco nejvíce kritiky míří na výdaje, jejichž přínos není na první pohled vidět.

57 procent dotázaných uvedlo, že stát dlouhodobě utrácí příliš na provozní náklady a málo na oblasti, které lidé denně využívají. Jen 19 procent si myslí, že současná úroveň výdajů je nastavena přiměřeně. Zbytek respondentů odpověděl, že nemá dost informací, nebo se k otázce nedokázal vyjádřit.

Právě nedostatek informací je podle analytiků jedním z hlavních problémů. Lidé často nevědí, kolik stojí jednotlivé programy, kdo je kontroluje a jaké přinášejí výsledky. V situaci, kdy domácnosti samy řeší dražší energie, potraviny i bydlení, pak veřejné výdaje působí jako abstraktní pojem. Teprve když se ukáže konkrétní dopad, například na cenu školních obědů, dostupnost léků nebo jízdné ve veřejné dopravě, začínají lidé reagovat mnohem ostřeji.

Důvěra ve vládu se láme na komunikaci i na pocitu spravedlnosti

Průzkum potvrzuje, že podpora reformních kroků úzce souvisí s tím, zda je veřejnost považuje za spravedlivé. Pokud lidé získají dojem, že dopady ponesou hlavně běžné domácnosti, zatímco velcí hráči zůstanou nedotčeni, podpora prudce klesá. Až 74 procent respondentů uvedlo, že by reformy podpořilo více, kdyby vláda jasně řekla, koho konkrétně se úspory dotknou a jaká opatření dopadnou na vysokopříjmové skupiny nebo firmy.

Vláda podle průzkumu naráží i na problém důvěryhodnosti. Jen 28 procent lidí věří, že kabinet dokáže slíbené změny dotáhnout do konce bez dalších odkladů a výjimek. Naopak téměř polovina respondentů očekává, že se některé návrhy během jednání výrazně změkčí nebo odsunou. To je podle sociologů typický výsledek situace, kdy lidé nevnímají reformu jako jednoznačný plán, ale spíše jako sérii nejasných kompromisů.

Silně se v odpovědích promítá i zkušenost z minulých let. Část veřejnosti si stále spojuje reformy s vyššími náklady pro domácnosti, ať už šlo o poplatky, daně nebo zdražování služeb. I proto je dnes pro vládu obtížné přesvědčit lidi, že jakékoli omezení výdajů povede v delším horizontu ke stabilnějším financím a lepším veřejným službám.

Rozdíly mezi regiony ukazují, kde je odpor nejsilnější

Výsledky průzkumu se liší také podle místa bydliště. Nejkritičtější jsou lidé v menších obcích a v regionech s nižší průměrnou mzdou, kde je dopad zdražování i veřejných škrtů citelnější. V těchto oblastech více lidí než ve velkých městech očekává, že reformy sníží dostupnost služeb, ať už jde o veřejnou dopravu, lékařskou péči nebo školní infrastrukturu.

Ve velkých městech je naopak vyšší ochota akceptovat digitalizaci, rušení agend a centralizaci některých úřadů. Respondenti z Prahy, Brna a krajských měst častěji uvedli, že stát by měl omezit papírování a sloučit některé instituce, pokud to nepovede ke zhoršení dostupnosti služeb. I zde ale platí, že podpora je podmíněná konkrétními výsledky.

Zajímavý je i pohled na domácnosti s dětmi. Tyto rodiny častěji než bezdětní respondenti sledují zejména výdaje na školství, kroužky, dopravu a volnočasové aktivity. Pokud reformy zasáhnou právě tyto oblasti, reakce bývá ostřejší. U části rodičů se navíc objevuje obava, že jakékoli rozpočtové škrty se projeví nejdříve tam, kde je systém už nyní přetížený.

Co by podle lidí vláda měla udělat jinak

Respondenti v průzkumu dostali také prostor říct, jak by podle nich měla vláda postupovat. Nejčastěji zmiňovali tři věci: jasně pojmenovat priority, zveřejňovat přehledné rozpočtové dopady a začít šetřit na vlastním provozu. Zhruba 66 procent lidí uvedlo, že by více podporovalo reformy, kdyby vláda pravidelně ukazovala, kolik ušetřila a kde se peníze promítly do konkrétních služeb.

Další silný požadavek se týká kontroly výdajů. Veřejnost chce vědět, zda jsou státní zakázky, dotace a investice opravdu efektivní. Lidé dlouhodobě reagují citlivě na zprávy o předražených projektech, nevyužitých programech nebo naopak na místa, kde peníze chybějí. V takovém prostředí pak každá reforma potřebuje více než jen politické prohlášení – potřebuje srozumitelný důkaz, že změna má smysl.

Průzkum tak ukazuje, že česká veřejnost není proti reformám jako takovým. Je však výrazně opatrná vůči krokům, které mohou zhoršit dostupnost služeb nebo přenést náklady na domácnosti. Vláda podle výsledků stojí před jednoduchým, ale náročným úkolem: přesvědčit lidi, že úspory nejsou jen účetní operací, ale skutečnou cestou k tomu, aby stát fungoval levněji a zároveň lépe.